Občanská společnost a svobodná soutěž

29. 11. 2012 1:12:17
Svobodná soutěž je základním principem ve svobodné společnosti i v přírodě. Podíváme-li se na větve stromu či listy květiny, najdeme soutěž i mezi částmi jednoho exempláře. Kdyby jedinec nerespektoval pravidla férové soutěže, nemohl by samozřejmě obstát ani v soutěži druhů.
Férová přírodní soutěž a regulovaný pořádek
Férová přírodní soutěž a regulovaný pořádek

Politický systém, který je schopen prostřednictvím zákonů a pravidel usměrnit individuální i kolektivní konflikty a střety tak, aby si lidé navzájem neubližovali, byl od Sokrata, Platona a Aristotela až po Hegela nazýván ‚občanskou společností‘. Je důležité všimnout si, že stát a jeho instituce jsou podmínkou existence občanské společnosti a její součástí číslo jedna. Zároveň se mělo za to, že střety ve společnosti se mají řešit veřejnou argumentací a racionálním dialogem směšujícím k nalezení pravdy.

Právo občana na hotový, víceméně neměnný soubor zákonů, vycházející z obecných principů, vymahatelný soudem, který rozhoduje ve zvláštním konkrétním případě bez jakéhokoli zvláštního zájmu podle obecných pravidel, umožňující efektivní ochranu vlastnictví je základem občanské svobody. Občan rezignuje na pomstu a spoléhá na dosažení spravedlnosti prostřednictvím veřejné moci. Spolu s rodinou je zejména soukromé právo a soud pro Hegela základem státu.

Hegel píše: „V občanské společnosti je každý sobě účelem, všichni ostatní jsou mu ničím. Ale bez vztahu k druhým nemůže objemu svých účelů dosáhnout; tito druzí jsou proto prostředkem k dosažení účelu zvláštního. Avšak zvláštní účel si prostřednictvím vztahu k druhým dává formu obecnosti a uspokojuje se tím, že zároveň tak uspokojuje blaho druhých.“, vyjadřuje po svém základní principy tržních vztahů, postřeh, že jedinec sledováním svých individuálních (sobeckých) zájmů nakonec díky trhu přispívá k obecnému blahu. I při nakládání s majetkem se „subjektivní sobeckost“ mění v „příspěvek k uspokojení potřeb všech ostatních“. Hegel nikterak nepopírá sobeckou motivaci občana při jeho rozhodování („soukromé osoby, ačkoli sobecké, jsou nuceny obracet se k druhým“ ...a tím se „sobeckost váže k obecnu, k státu“).

Občanskou společností se tedy rozumí prostor mimo rodinu, zahrnující stát i trh, na němž se lidé sdružují v úsilí o uplatnění svých zájmů podle společných pravidel. Dalo by se tedy říci, že podstatou občanské společnosti je svobodná a férová soutěž. Nesmí rozhodovat náboženská ideologie, monarcha a jeho rodina, ani sympatie či předsudky. Nikdo nemá patent na pravdu.

Spravedlivá soutěž jistě zahrnuje klasickou konkurenci při směně na trhu, jak se obvykle vnímá, ale ona zahrnuje i soutěž osobností, myšlenek a nápadů, iniciativ, představ a nakonec jistě i spolků a sdružení.

Spravedlivá soutěž znamená hrát čestně, fair play. Stejná pravidla platí pro všechny. Skutečnost, že metodou občanské společnosti jsou veřejně formulované argumenty, nikoli zvůle silnějšího, znamená, že rozhodování nevede k nahodilým výsledkům, ale je kdykoli přezkoumatelné. Občanská společnost v klasickém pojetí je vlastně metoda.

Pojem svobodné soutěže se zdá být ústředním principem přírody. Nemyslím tím Darwinovo soupeření druhů, podívejme se na stébla trávy, jak navzájem soutěží o světlo a vodu. V tomto případě jde tedy o soutěž jedinců téhož druhu. Avšak podíváme-li se na větve stromu či listy květiny, najdeme soutěž i mezi částmi jednoho exempláře. Kdyby jedinec nerespektoval sám ve svém rozhodování pravidla férové soutěže, nemohl by samozřejmě obstát ani v soutěži druhů.

Otimalisovat rozhodnutí podle velkého počtu kritérií je matematicky nemožné. Proto nakonec vždy selhávají pokusy nahradit soutěž plánováním. Není to jen empirická zkušenost, je to přírodní zákonitost. Svobodný trh řečeno terminologií minulého století, čestná soutěž, řečeno dnešní terminologií, je jedinou možností pro řešení úlohy s velkým počtem proměnných a s velkým počtem hráčů. Teorie her přináší v této věci cenné argumenty.

Univerzálnost soutěže poprvé zpochybnila francouzská revoluce, která položila důraz na občanská a politická sdružení, která mají být protiváhou jak sobeckého individualismu, tak i centralismu. V revolučním nadšení byla ‚politická společnost‘ exkomunikována a její protiklad, revoluční ‚občanská společnost‘ byla postavena do protikladu.

Toto rozdělení převzal i Marx a označil ‚občanskou společnost‘ za základnu, v níž se odehrává výroba a sociální vztahy, zatímco ‚politická společnost‘ je nadstavbou, která nemůže jinak, než hájit zájmy buržoasie. Mezi občanskou společností a státem panuje nesmiřitelný třídní boj.

Lenin v rámci praktických revolučních zkušeností uchopil moc, ztratil nepřítele v podobě buržoazního státu. Převzetím státní moci se ocitnul v situaci, kterou Marx neřešil. Lenin dobře věděl, že privátní sféra by mohla ohrozit stabilitu revolučního státu. Rozpor se pokusil zamaskovat tvrzením, že stát jednou vymizí. Napsal: „My nic soukromého neuznáváme, pro nás vše v oblasti hospodářství je veřejnoprávní a nikoliv soukromé ... Z toho vyplývá nutnost rozšířit používání státního zásahu do ‚soukromoprávních‘ vztahů, rozšířit právo státu rušit soukromé smlouvy, používat na ‚občansko-právní poměry‘ nikoli Corpus juris romani, nýbrž naše revoluční právní vědomí“

Po pádu komunismu v devadesátých letech v poměrně primitivní snaze odstranit komunistickou ideologii bylo ono soukromé, co komunisté neuznávali a pronásledovali, prohlášeno za žádoucí cíl. Zůstal však marxistický antagonismus mezi státem a společností. Stát je zlý a musíme proti němu bojovat. Stát je nepřítel, proti kterému se má postavit občanská společnost jako protiváha.

Dokonce se objevily nápady, že občanská společnost má vytvářet alternativní strukturu pro uchopení moci, jakýsi druhý stát, náhradní sociální řád. Protistátní pojetí občanské společnosti popřelo vědomí celistvosti organismu společnosti. Použijeme-li Marxovu terminologii, vede občanská společnost se státem nesmiřitelný boj.

Aby se dala revoluční představa státu dlouhodobě udržet, nezbývá, než zpochybnit princip svobodné soutěže. Nesmiřitelný boj (či nulová tolerance) je popřením svobodné diskuse a konkurence, je popřením fair play. Platí ideologické principy, nikoli argumenty.

V celistvé společnosti mají soukromoprávní instituce své místo, ale neusilují o uchopení moci. Jejich místo se utváří právě ve svobodné soutěži. V revoluční rozdělené společnosti si však mohou nárokovat větší vliv, nepotřebují soutěžit, protože jejich pravda je odůvodněna argumentem vyššího poslání v nesmiřitelném boji. Občanská společnost v tomto revolučním pojetí znamená, že nemusí existovat konkurence.

Z principu vyššího poslání se pak odvozuje právo porušovat zákony a svévolně omezovat práva druhých (například při prosazování partikulárního pohledu na ochranu přírody). Čestné střetávání myšlenek a argumentů je nepřijatelné v revolučně viděném světě. Patent na pravdu opravňuje i k centrálnímu plánování, k rozhodování bez veřejné argumentace. Je možné zasahovat do soukromoprávní sféry vskutku leninským způsobem, je možné přikazovat a zakazovat, regulovat i vyvlastňovat.

Revoluční model občanské společnosti, který se rozšířil z České republiky do celého postkomunistického světa, který je popřením anticko-hegelovské společnosti jako celistvého organismu, je zásadní překážkou v obnovení normálního fungování demokracie.

Autor: Jiří Payne | čtvrtek 29.11.2012 1:12 | karma článku: 20.77 | přečteno: 1191x

Další články blogera

Jiří Payne

Spravedlnost je podmínkou demokracie

Přemýšlejme v souvislosti s nejmenováním soudce Roberta Fremra k Ústavnímu soudu a v souvislosti s probíhající diskusí o ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi o spravedlnosti u nás.

20.9.2023 v 20:17 | Karma článku: 16.29 | Přečteno: 362 | Diskuse

Jiří Payne

„Operace postupuje podle plánu!“, říká Putin

Ale nám se možná na první pohled zdá, že tomu tak není. Měli bychom si znovu položit otázku: jaký plán vlastně Putin uskutečňuje? Chystal ho nějakých patnáct let.

29.8.2023 v 0:27 | Karma článku: 18.57 | Přečteno: 727 | Diskuse

Jiří Payne

Nezamýšlené důsledky manželství pro všechny

Zkusme se zamyslet, zda návrhy na manželství pro všechny nezpůsobí nové diskriminace? Jaké to může mít důsledky?

22.8.2023 v 15:56 | Karma článku: 27.15 | Přečteno: 981 | Diskuse

Jiří Payne

Pane ministře: Je to ostuda

Ministr Vít Rakušan si pochvaluje Dohodu o evropských pravidlech o společné migrační politice. Zkusme se zamyslet, zda nám bude převrácená solidarita fungovat.

15.6.2023 v 12:47 | Karma článku: 32.43 | Přečteno: 982 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 21.20 | Přečteno: 276 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 19.53 | Přečteno: 686 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 15.16 | Přečteno: 403 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 14.99 | Přečteno: 253 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 673 | Diskuse
Počet článků 132 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1790

Bývalý jaderný fyzik, bývalý programátor, bývalý pečovatel, bývalý topič, bývalý poslanec, bývalý poradce, bývalý poslanec EP, nyní nezávislý píšící důchodce. 

www.payne.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...