Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Deklarace bezvýhradné loajality

2. 11. 2016 0:00:00
Stalo se zvykem podzimní sezóny diskutovat o tom, zda bylo správné vydávat deklaraci loajality vůči komunistické Číně prostřednictvím všech nejvyšších ústavních funkcionářů.

Protože máme své zkušenosti s komunistickým režimem, bylo by asi správnější nazývat onen dokument deklarací předposranosti (omlouvám se za to slovo, ale je to terminus technicus popisující jistý druh chování v době komunistického režimu).

Problém je ale jinde. Špatný byl nápad budovat strategické partnerství s nedemokratickým režimem. Čína není férový hráč. Představa, o které mnozí pochybovali už při jejím zveřejnění, že Čína u nás bude investovat a zaměstná jinak nezaměstnatelné nezaměstnané u nás, byla dost naivní. Čína není dobrodinec, nemá žádný důvod dělat u nás dobré skutky. Z hlediska objemu investic můžeme konstatovat, že slíbené investice jsou víceméně zanedbatelné. Ve vzájemném obchodu máme značnou nerovnováhu, ale od poníženého partnerství se ani neočekával vliv na obchodní bilanci.

Obchodníci také dobře vědí, že v Číně platí doktrína jeden stát a dva systémy. Přeloženo: v Číně si každá z provincií může do značné míry dělat svou obchodní a investiční politiku. Není žádný důvod, abychom navazovali ekonomickou spolupráci na centrální úrovni, protože právě tam je koncentrována komunistická ideologie a s jistotou lze očekávat, že spolupráce je pouze zástěrkou pro špionáž. Svou hypotézu jsem formuloval v březnu (http://www.payne.cz/WP15/potemkinova-vesnice/), aniž bych tušil, že o pár měsíců později ji potvrdí výroční zpráva BIS.

Problém spatřuji v tom, že nefunguje zahraniční výbor Sněmovny. Ten by měl veřejně projednat koncepční dokumenty týkající se zahraniční politiky, měl by umožnit občanům, aby se k nim vyjádřili. To je poslání poslanců – reprezentovat zájmy voličů. Prošel jsem všechna usnesení zahraničního výboru v tomto volebním období. Ani jedno ze 160 usnesení se netýká koncepce zahraniční politiky. Výbor si ani jednou nevyžádal od ministerstva předložení jakéhokoliv dokumentu k zahraniční politice. Činnost výboru lze posoudit ne podle toho, že vše, co mu bylo předloženo, schválil, ale podle toho, zda existují příklady, kdy zásadně ovlivnil a usměrnil vládní politiku a zejména ministerstvo zahraničí. Můžeme konstatovat, že neexistuje žádné usnesení, které by mohlo jakkoli politiku ministerstva ovlivnit. Ani v pozitivním ani v negativním smyslu. Výbor odmával vše, co mu vláda předložila, činnost ministerstva se ani nepokusil ovlivnit, zato se hodně věnoval svým zahraničním výjezdům. Nikterak se neobtěžoval své nákladné cesty odůvodnit, neexistuje žádná koncepce zahraničních aktivit výboru ani Sněmovny. Myslím, že voliči by měli tento fakt vzít v úvahu při příštích volbách a před volbami se podívat na seznam členů výboru.

Ministerstvo zahraničí celkem pohodlně přijalo za své, že je neomezeným pánem zahraniční politiky, že si může dělat, co chce. Přitom právě Parlament má být pro vládu nástrojem, který z vládních extravagancí vyškrtá vše, co nelze obhájit před voliči. Právě Parlament má být místem, kde se zahraniční politika projednává.

Média rovněž pohodlně kritizují kdeco, ale absolutní nefunkčnosti ústavního orgánu si nevšimnou. Proto křik, že je nyní nutné jednorázově projednat čtyřprohlášení bezvýhradné loajality ať už ze strany médií nebo ze strany některých poslanců, vyznívá dost nepřesvědčivě. Parlament se nezajímá o názory občanů a proto je ani nedokáže hájit vůči vládě. Proto vyznívá současná iniciativa dost pokrytecky.

Pojďme se tedy pokusit formulovat alespoň některé prvky naší zahraniční politiky. Potřebujeme zejména obchodovat. Pokud jde o Čínu, obchod se dělá na úrovni provincií. Měli bychom si vybrat provincii, která je pro nás zajímavá, a tam bychom měli navazovat kontakty a tam bychom mohli opravdu přispět k prohloubení obchodních vztahů. Na ně by mohla navazovat i investiční spolupráce, nikoli jednostranná. Připomeňme si, že Škodovka má v Číně své investice a nemusela při tom čekat na nějaké prezidentské tanečky. Prostě to jde i bez podlézání na centrální úrovni. Dokonce naopak, troufám si tvrdit, že spolupráce deklarovaná na centrální úrovni s mnoha státy už ukázala, že byla zbytečná, protože na ní nic nenavazovalo.

Pokud se vláda a prezident rozhodli kamarádit se s komunisty, trvám jako občan na tom, že musí požadovat stažení všech čínských špionů z našeho území. Co je to za partnerství, když je doprovázeno rejdy vojenských a průmyslových špionů? Co je to za partnerství, když musíme zvyšovat rozpočet tajných služeb, abychom se tomuto partnerství mohli alespoň trochu bránit? V takové atmosféře se přirozeně nabízí hypotéza, že veškeré slibované investice jsou pouze součástí této špionážní hry.

Očekával bych, že opoziční strany budou deklarovat, že jsou rozhodnuty strategické partnerství s Čínou neprodleně ukončit. Čína není říší středu české zahraniční politiky. Pro české občany nemá valný význam a cena, kterou bychom za to měli zaplatit, je nesmyslně vysoká. Pokud by se Čína chtěla stát říší středu celého světa, musela by se napřed naučit chovat jako férový partner. Strategicky řečeno: můžeme si počkat na lepší časy v Čínské politice.

Mají-li čínští komunisté komunistické představy o spolupráci, měli bychom se obrátit k jiným partnerům. Zejména k těm, kteří jsou schopni hrát férovou hru. Pokud zahraniční výbor nemá žádný nápad, navrhnul bych prohloubení spolupráce s Indií. Je to země, která kdysi patřila k britské koruně, kromě ekonomické spolupráce bychom se od mnohých Indů, například těch, kteří mají britské školy, mohli učit, jak se slušně chovat. A úctu k jejich filosofickému a duchovnímu mysliteli, který ovlivnil i Masaryka, nám nebudou vytýkat. A když se přestaneme strategicky přátelit s Čínskými komunisty, možná, že si příště dalajláma, který se zřekl politických aktivit, opět udělá čas na schůzku na hradě a třeba vnukne nějaké moudré spásné duchovní myšlenky i současnému prezidentovi.

Autor: Jiří Payne | středa 2.11.2016 0:00 | karma článku: 16.33 | přečteno: 375x

Další články blogera

Jiří Payne

Voliči se tentokrát nedostavili

Voliči se tentokrát k senátním volbám nedostavili v počtu, jaký by si někteří přáli a jak očekávali. Proč? Může za to Ústava?

19.10.2016 v 12:51 | Karma článku: 19.57 | Přečteno: 504 | Diskuse

Jiří Payne

Československá nebo jugoslávská cesta při brexitu

Brexit se může podobat rozpadu Jugoslávie nebo pokojnému rozdělení Československa. Kterou cestou nás Brusel povede?

1.7.2016 v 8:17 | Karma článku: 24.48 | Přečteno: 529 | Diskuse

Jiří Payne

Potěmkinova vesnice

Zčeřenou hladinu českého rybníka rozbouřila návštěva čínského presidenta. Pražský hrad kvůli tomu vybudoval Potěmkinovu vesnici, kterou jen v nepatrné míře ‚pošpinili‘ čeští demokratičtí aktivisté.

31.3.2016 v 1:00 | Karma článku: 24.63 | Přečteno: 878 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Beata Krusic

Sranda s Ivanem

Recese, parodie, srandičky, prdelky......:-). Bez humoru by ten život za moc nestál. A Ivan je zrovna dnes tím, kdo mě fakt bere:-). Tak pěknej poslech přeju................ :-)

29.4.2017 v 23:14 | Karma článku: 3.97 | Přečteno: 125 | Diskuse

Jiřina Holotová

Krnáčová a Feri, štafle, kbelík, vápno a nástup!

Nehorázný vandalský útok na pravoslavný kostel na Olšanských hřbitovech je nejen výtržnictvím a poškozováním cizího majetku, ale jasným podněcováním nenávisti, projevem extrémismu a útokem na křesťanskou víru.

29.4.2017 v 22:25 | Karma článku: 27.01 | Přečteno: 516 | Diskuse

Jan Dvořák

Premiérův děsivý propad

V hitparádě popularity politiků musel premiér své třetí místo z ledna tohoto roku teď přenechat kolegovi Zaorálkovi, což svědčí o tom, jak hluboký pád je to fakticky, neboť ministr lvem salónů, ani nijak zvláštním bavičem není.

29.4.2017 v 20:55 | Karma článku: 14.77 | Přečteno: 719 | Diskuse

Josef Prouza

Bejt ve vobraze a vonlajn

Gde sou ty časy, gdy „bejt ve vobraze“ znamenalo chňápat souvislosti. Žádostivost týdle doby velí bejt napojenej jak mimčo na ceciku médyjí dvacetštyry hoďky denně. Co není v přímym přenosáku, jako dyby ani nedejchalo.

29.4.2017 v 18:16 | Karma článku: 4.95 | Přečteno: 183 | Diskuse

Ivo Hnilica

Osvobození 1945. Jiné Rusko. Část II.

Rusové měli štěstí a to doslova, že po rozpadu SSSR se s odstupem několika let, podařilo v Rusku vygenerovat státníka formátu Vladimíra Putina, který na poslední chvíli ze země zvedl a udržel Rusko v postavení .......

29.4.2017 v 14:59 | Karma článku: 23.44 | Přečteno: 823 | Diskuse
Počet článků 70 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2442

Bývalý jaderný fyzik, programátor, pečovatel, topič, poslanec, politik, poradce, ...

www.payne.cz

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.