Přívětivý stát
JP
Kde se stala chyba? Nemáme jasno v tom, jaký stát si přejeme. Jaké má mít pravomoci, jaké jsou jeho úkoly, co má dělat. Za co odpovídá a kde si naopak přejeme omezit zásahy státu a vykázat jej do patřičných mezí. Protože nám chybí koncept státu, děláme někdy opak toho, co bychom dělat měli. Když někde selže špatně vymyšlená regulace, místo abychom ji zrušili, jenom se zvýší tresty a regulace se ještě utuží.
O pojetí státu neprobíhá veřejná diskuse. Možná proto, že není, kdo by s kým diskutoval. Politické strany nejsou schopny nebo ochotny svou představu státu popsat a předložit. Nekompetentní politikové bez zkušeností a politického vzdělání se zaměřují na důsledky, místo aby řešili příčiny. Volič se nemá podle čeho zorientovat a podle čeho volit, takže se rozhoduje podle druhořadých akcentů.
Kdybychom udělali anketu a ptali se našich politiků, ministrů, zákonodárců ale i obyčejných lidí na ulici co je to stát, s největší pravděpodobností bychom dostali zjednodušenou marxistickou odpověď, že stát je organizované násilí. U žurnalistů bychom nedopadli lépe. Protože nic jiného neznáme, aniž bychom si to přáli, možná nevědomky, budujeme to jediné, co známe: organizované násilí.
Existuje jiný model státu? Například Georg W. F. Hegel popisuje jiný stát: „Stát je skutečnost mravní ideje – mravní duch, jakožto zjevná, sobě samé jasná, substanciální vůle, která se myslí a ví, a to, co ví a pokud to ví, vykonává.“ Pojetí státu, jako mravní ideje, která dokonce vykonává svou vůli, se blíží myšlence T. G. Masaryka, že „Státy vznikají a zanikají těmi ideály, na nichž byly postaveny.“
Svobodní předkládají koncept přívětivého státu – stát, který má přesně vymezené povinnosti, které pak ale musí beze zbytku a dokonale plnit. Je jich méně, než má stávající stát. Zároveň má přívětivý stát zakázáno zasahovat do soukromí člověka, dělat rozhodnutí za něj bez jeho vědomí, zadlužovat jej či omezovat zbytečně jeho svobodu. O pojetí státu vedeme dlouhodobý dialog s partnery ve Švýcarsku, kde oproti západoevropskému pojetí málo fungující demokracie je budován model konkordanční demokracie. Konkordanční demokracie či přívětivý stát mají za cíl společnost, ve které je co nejméně násilí. Znamená to více vnímat názory občanů, než se přijme nějaké rozhodnutí. Znamená to více vysvětlovat, proč se má nějaké rozhodnutí přijmout. Znamená to důsledně usilovat o politický konsensus. Znamená to, že ve společnosti není ‚nesmiřitelný‘ politický či třídní boj. Znamená to více diskutovat o průsečíku společných zájmů. Protože jsou podstatně vyšší morálně-politické nároky na jakékoliv rozhodnutí, ukáže se, že regulace nemohou přibývat rychlostí, kterou nedokáže sledovat ani specialista působící v oboru. Cílem je, aby regulací a omezení bylo méně, aby panoval všeobecný konsensus o tom, že mají platit a také aby bylo jasno, že platné regulace platí také ve skutečnosti.
Kvůli přívětivému státu se nemusí okamžitě měnit Ústava nebo zákony. Změna spočívá v politické filosofii. Mnoho let u nás nevzdělaní kavárenští pseudointelektuálové opakují hloupou větu o tom, že rozlišování politických filosofií je přežitkem, že už je jedno, co je napravo a nalevo, nahoře či dole. Přidává se k tomu zkušenost s Evropským parlamentem, kde se tvrdí, že vznikl nový politický model, ve kterém již není potřeba opozice, protože všichni přece radostně budují společnou evropskou integraci. Do EP můžeme volit jakkoliv, ale výsledek bude vždy stejný. U nás máme svou zkušenost s tím, jak vypadala komunistická politika, kde po desetiletí nebyla opozice. Víme, že kde není opozice, tam vzniká zákonitě totalita.
Opozice – to neznamená být automaticky za všech okolností proti. Opozice znamená, že existuje politický směr, který má jinou politickou filosofii, který předkládá alternativu, který předkládá jiné pojetí. Opozice je filosofická polemika s tím co se děje, je to alternativní interpretace politické reality.
Abych ozřejmil rozdíl na praktickém příkladu, podívejme se, jak odlišně se bude rozhodovat politik, který vyznává blahobyt za jediný politický cíl, kterému vše podřizuje, oproti politikovi, který usiluje o přívětivý stát, který minimalizuje násilí a zachovává svobodu. Kdo pamatuje husákovskou normalizaci z počátku sedmdesátých let, která se pokoušela relativním blahobytem i za cenu násilí umlčet ty, kdo si přáli svobodu, ví o čem je řeč.
Dokonce platí, že politik, který nemá žádnou politickou filosofii, který nesleduje ideje, je mnohem náchylnější ke korupci. Navenek se tváří, že ‚podporuje každý dobrý nápad‘, ve skutečnosti nemá podle čeho rozlišit dobrý a špatný nápad a proto se na něj zaměří úsilí těch, kdo se snaží narušit férové podmínky a obrátit je ve svůj prospěch. Zásadovým a vyhraněným politikům nikdo úplatky ani nenabízí.
Americká spisovatelka a filosofka Ayn Rand napsala: „Bitvu musíme svést na poli filozofie, nikoliv politiky. Politika je jen posledním důsledkem, praktickým vyústěním fundamentálních myšlenek, které v dané kultuře převládají. Nelze ji změnit nebo bojovat proti následkům, aniž bychom napřed bojovali a změnili příčiny.“
Změňme společně Českou republiku v přívětivý stát.
Jiří Payne
Spravedlnost je podmínkou demokracie
Přemýšlejme v souvislosti s nejmenováním soudce Roberta Fremra k Ústavnímu soudu a v souvislosti s probíhající diskusí o ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi o spravedlnosti u nás.
Jiří Payne
„Operace postupuje podle plánu!“, říká Putin
Ale nám se možná na první pohled zdá, že tomu tak není. Měli bychom si znovu položit otázku: jaký plán vlastně Putin uskutečňuje? Chystal ho nějakých patnáct let.
Jiří Payne
Nezamýšlené důsledky manželství pro všechny
Zkusme se zamyslet, zda návrhy na manželství pro všechny nezpůsobí nové diskriminace? Jaké to může mít důsledky?
Jiří Payne
Pane ministře: Je to ostuda
Ministr Vít Rakušan si pochvaluje Dohodu o evropských pravidlech o společné migrační politice. Zkusme se zamyslet, zda nám bude převrácená solidarita fungovat.
Jiří Payne
Úplné zrušení pošty
Do probíhající debaty o první vlně rušení poboček bych zahrnul rovněž variantu úplného zrušení pošty, které by mohlo vést k úspoře, k větší spokojenosti občanů a dokonce k mnohem kvalitnější péči o ty, kdo to potřebují.
Jiří Payne
Prezident může prorocky rozhodnout o vzdálené budoucnosti
Může Miloš Zeman jmenovat předsedu Ústavního soudu, když tím zasáhne do volebního období nastupujícího prezidenta?
Jiří Payne
Magický obřad „předsednictví“
Kdybychom politickou scénu znázornili mapou, byl by někde kopeček, jinde hora, někde osamocená skála, tam zase shluk třeba i kulatějších kopců vypadající jako pohoří. Volby tuto mapu přepíší.
Jiří Payne
Babiš na lidi zvysoka …
Poslanec Andrej Babiš nepřetržitě kritizuje vládu, že nic nedělá pro lidi. Nějak špatně četl Ústavu.
Jiří Payne
Babiš je protistátním kandidátem
V Ústavě máme jeden docela závažný problém: Podle čl. 63 odst. 1 písm. c) je prezident „VRCHNÍM VELITELEM OZBROJENÝCH SIL“. V případě konfliktu musí řídit obranu země.
Jiří Payne
Evropa je jen poloostrov Asie
Nová studená válka se už rozběhla, žhavá válka běží na Ukrajině, podobně jako v počátcích první studené války v Koreji. Jakou budoucnost máme očekávat? Jaká jsou řešení?
Jiří Payne
O Rusko nikdo nemá zájem, tak se budou bát
Proč vlastně Putin zahájil válku na Ukrajině? Protože o Rusko nikdo nemá zájem, tak se alespoň budou všichni bát.
Jiří Payne
Volný obchod namísto družby
Připadá mi, že víceméně naříkáme nad probíhající válkou, měli bychom přejít do diplomatické ofenzivy. Postupně budu zveřejňovat náměty a inspiraci, pro politiky a diplomaty. První článek z této řady.
Jiří Payne
Měli bychom rychle nakoupit Patrioty
Putin vyhrožuje, že použije vojenskou sílu, aby prosadil svou představu, jak má vypadat mezinárodní světový řád, pokud se NATO nepořídí jeho vůli. Válka na Ukrajině je jen malým závdavkem celého plánu.
Jiří Payne
Vichřice hněvu
Jak se pozná dobrý parlament? Podle toho, že schvaluje zákony jako cvičky? Nebo že jich schválí nejvíce? Že je schvaluje rychle?
Jiří Payne
Vtrhne Putin na Ukrajinu
Vtrhne Putin na Ukrajinu Jiří Payne14.2.2022Články 8.2.2022 O co Putinovi jde? Proč se mu to možná vyplatí? Kde děláme chybu?
Jiří Payne
Ukrajincům dlužíme víc
Na Ukrajině budeme možná sledovat vývoj, který si vůbec nepřejeme. Zdá se, že Ukrajině poskytneme podporu jen navýsost symbolickou.
Jiří Payne
Vpadnou nebo nevpadnou
Vpadnou nebo nevpadnou? Tak se v roce 1968 ptala generace mých rodičů. Dneska se ptáme my. Je to jen škádlení, nebo to myslí vážně?
Jiří Payne
Koalice si oddychla
Zatímco Bartoš ujišťoval veřejnost, že jeho strana je středově liberální, střed totiž nemá politickou filosofii, na které by se to dalo ověřit, koaliční partneři se předháněli ve veřejných deklaracích, jak jsou tomu rádi.
Jiří Payne
Zhroutil se světový řád
Poté, co Rusové obsadili Krym, prohlásil Henry Kissinger, že se světový řád zhroutil. Pro něj je světový řád základním kamenem zahraniční politiky, kořeny shledává na Vídeňském kongresu.
Jiří Payne
Babiš s lidskou tváří
Tak trochu jsme doufali, že vznikající vláda přinese změnu. Budeme mít pravicovou či snad dokonce konzervativní vládu?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 132
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1797x
www.payne.cz