Vratkost autokrativní demokracie
Jaroslav Foglar, Jan Fischer - Rychlé šípy, Černí jezdci neumějí prohrávat
Rozkol v ČSSD ale i v ODS ukazuje k tragické tendenci české politiky. Na údajně třicetičlenném grémiu ČSSD kdosi navrhnul, že by předseda Sobotka neměl vést vyjednávání o složení nové vlády a dvě třetiny to v hlasování potvrdily. Vůbec není podstatné, kdo se s kým před tím sešel, vůbec není podstatné, kdo to navrhnul, podstatné je, že většina nejvyšších představitelů neumí samostatně uvažovat. Návrhů v demokratickém prostředí padají tisíce, někdy hloupých, ale rozhodující je soudnost hlasujících a jejich schopnost rozhodovat se podle toho, kdo je delegoval a co od nich očekává. Zastupitelská demokracie znamená, že delegát či funkcionář někoho zastupuje a někomu je odpovědný. Nerozhoduje se podle svých ambicí a svých zájmů, nerozhoduje se podle atmosféry a okolností. Nerozhodují se podle zákulisních dohod. Spory v ČSSD se vedou o to, zda smí volený reprezentant něco samostatně navrhnout či se samostatně sejít třeba s prezidentem. Nejsou namířeny proti těm, kdo se nechají ovládat jako stádo, ale proti těm, kdo samostatně něco navrhnou. Aby politika fungovala, musí mít stát dostatek politiků, kteří se po desetiletí trénují v samostatném uvažování a k tomu patří, že se někdy zmýlí. Mlčící přikyvovač se nikdy nezmýlí, ale ohrožuje stabilitu demokratického systému. Politika založená na přikyvovačích je vratká a nestabilní. Systémovou chybou ČSSD nebylo to, že někdo něco navrhnul, ale to, že to nesamostatní představitelé vedení ČSSD odsouhlasili, aby pak v zápětí zase znovu obrátili. Soudní lidé přece nemohou během tří dnů takto měnit názory.
Vratkost spočívající v nefungujících stranách ukázala i ODS. Členové přece dobře věděli, že Martin Kuba je vázaný s kmotrovským prostředím a že s ním nelze obstát ve volbách. Kvůli tomu přece odešel z ODS Michal Doktor. Báli se však stát si na vlastním názoru. Báli se být odpovědní. Výsledkem je ostudný propad lídra. Ukázalo se, že primárky v ODS nevybírají ve svobodné férové soutěži ty nejlepší.
Demokratický systém založený na férové soutěži je stabilní právě proto, že se dá předvídat, co budou občané, členové strany, delegáti chtít a na čem jim bude záležet. V autokratické atmosféře, která nepřipouští polemiku s mocnými je předvídatelnost nulová a naopak je nutné počítat s neustálými převraty, puči, zákulisními útoky, spikleneckými dohodami a podobně.
V komunistických stranách férová konkurence nebývala zvykem. Pučem se k moci dostával nejvlivnější a po uchopení moci zlikvidoval všechny své protivníky. Kdo jednou ztratil funkci, musel počítat s tím, že bude obrazně řečeno popraven. Proto se představitelé tak křečovitě drželi svých křesel, proto tak paranoidně podezírali každého ze spiknutí, proto tak poslušně přikyvovali mocnějším a proto tak rychle převlékali kabát, když k nějakému puči došlo.
K utvrzování autokratického nestabilního prostředí napomáhají naše média. Jejich úkolem by mělo být asistovat při svobodné soutěži myšlenek a iniciativ. Vyhodnocovat politické iniciativy a posuzovat neotřelost politických návrhů je mnohem těžší, než pozvat si na předvolební debatu představitele nejmocnějších stran podle nějakých průzkumů. Jakoby se olympiády směli zúčastnit jen ti, kdo už mají medaili z předchozích olympiád. U soukromoprávních médií se dá něco podobného čekat – atraktivita střetu známých osobností znamená zvýšení zisku, ale veřejnoprávní by si zasloužila zrušení, když potírají férovou soutěž. Pan Moravec donekonečna zve v neděli mocné, nikoli chytré. Mocní tak zůstávají mocnými a česká politika se zákonitě dostala do krize. O férové soutěži, na níž stojí antická demokratická tradice, v níž rozhoduje váha politických myšlenek a argumentů, nikoli funkce těch, kdo je přednášejí, si můžeme ve veřejnoprávních médiích nechat zdát. Vzhledem zatuchlosti veřejnoprávních médií si snad můžeme dělat naděje, že nějaká komerční televize přijde s nápadem postavit proti mocným chytré třeba i z mimoparlamentní opozice. Jsou-li mocní tak dobří, jak si myslí, musí přece umět obhájit své schopnosti i před zdánlivě slabými. Příběh o Davidovi a Goliášovi ukazuje, že silní nejsou za všech okolností lepší. Vytvářet prostor pro férovou soutěž politických myšlenek je nejspíš posledním důvodem pro existenci veřejnoprávních médií. Nechtějí-li to dělat, nepotřebujeme je. Všechny jejich ostatní funkce už přebírají komerční média.
Česká politika nefunguje, protože nám chybí smysl pro férovou hru. Není ani ve sportu, není v silničním provozu, není v politice. Možná nám chybí i v osobních vztazích. Chceme-li žít ve slušném, státě, potřebujeme bezvýhradně trvat na tom, že porušení svobodné soutěže poškozuje nás všechny.
Jiří Payne
Spravedlnost je podmínkou demokracie
Přemýšlejme v souvislosti s nejmenováním soudce Roberta Fremra k Ústavnímu soudu a v souvislosti s probíhající diskusí o ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi o spravedlnosti u nás.
Jiří Payne
„Operace postupuje podle plánu!“, říká Putin
Ale nám se možná na první pohled zdá, že tomu tak není. Měli bychom si znovu položit otázku: jaký plán vlastně Putin uskutečňuje? Chystal ho nějakých patnáct let.
Jiří Payne
Nezamýšlené důsledky manželství pro všechny
Zkusme se zamyslet, zda návrhy na manželství pro všechny nezpůsobí nové diskriminace? Jaké to může mít důsledky?
Jiří Payne
Pane ministře: Je to ostuda
Ministr Vít Rakušan si pochvaluje Dohodu o evropských pravidlech o společné migrační politice. Zkusme se zamyslet, zda nám bude převrácená solidarita fungovat.
Jiří Payne
Úplné zrušení pošty
Do probíhající debaty o první vlně rušení poboček bych zahrnul rovněž variantu úplného zrušení pošty, které by mohlo vést k úspoře, k větší spokojenosti občanů a dokonce k mnohem kvalitnější péči o ty, kdo to potřebují.
Jiří Payne
Prezident může prorocky rozhodnout o vzdálené budoucnosti
Může Miloš Zeman jmenovat předsedu Ústavního soudu, když tím zasáhne do volebního období nastupujícího prezidenta?
Jiří Payne
Magický obřad „předsednictví“
Kdybychom politickou scénu znázornili mapou, byl by někde kopeček, jinde hora, někde osamocená skála, tam zase shluk třeba i kulatějších kopců vypadající jako pohoří. Volby tuto mapu přepíší.
Jiří Payne
Babiš na lidi zvysoka …
Poslanec Andrej Babiš nepřetržitě kritizuje vládu, že nic nedělá pro lidi. Nějak špatně četl Ústavu.
Jiří Payne
Babiš je protistátním kandidátem
V Ústavě máme jeden docela závažný problém: Podle čl. 63 odst. 1 písm. c) je prezident „VRCHNÍM VELITELEM OZBROJENÝCH SIL“. V případě konfliktu musí řídit obranu země.
Jiří Payne
Evropa je jen poloostrov Asie
Nová studená válka se už rozběhla, žhavá válka běží na Ukrajině, podobně jako v počátcích první studené války v Koreji. Jakou budoucnost máme očekávat? Jaká jsou řešení?
Jiří Payne
O Rusko nikdo nemá zájem, tak se budou bát
Proč vlastně Putin zahájil válku na Ukrajině? Protože o Rusko nikdo nemá zájem, tak se alespoň budou všichni bát.
Jiří Payne
Volný obchod namísto družby
Připadá mi, že víceméně naříkáme nad probíhající válkou, měli bychom přejít do diplomatické ofenzivy. Postupně budu zveřejňovat náměty a inspiraci, pro politiky a diplomaty. První článek z této řady.
Jiří Payne
Měli bychom rychle nakoupit Patrioty
Putin vyhrožuje, že použije vojenskou sílu, aby prosadil svou představu, jak má vypadat mezinárodní světový řád, pokud se NATO nepořídí jeho vůli. Válka na Ukrajině je jen malým závdavkem celého plánu.
Jiří Payne
Vichřice hněvu
Jak se pozná dobrý parlament? Podle toho, že schvaluje zákony jako cvičky? Nebo že jich schválí nejvíce? Že je schvaluje rychle?
Jiří Payne
Vtrhne Putin na Ukrajinu
Vtrhne Putin na Ukrajinu Jiří Payne14.2.2022Články 8.2.2022 O co Putinovi jde? Proč se mu to možná vyplatí? Kde děláme chybu?
Jiří Payne
Ukrajincům dlužíme víc
Na Ukrajině budeme možná sledovat vývoj, který si vůbec nepřejeme. Zdá se, že Ukrajině poskytneme podporu jen navýsost symbolickou.
Jiří Payne
Vpadnou nebo nevpadnou
Vpadnou nebo nevpadnou? Tak se v roce 1968 ptala generace mých rodičů. Dneska se ptáme my. Je to jen škádlení, nebo to myslí vážně?
Jiří Payne
Koalice si oddychla
Zatímco Bartoš ujišťoval veřejnost, že jeho strana je středově liberální, střed totiž nemá politickou filosofii, na které by se to dalo ověřit, koaliční partneři se předháněli ve veřejných deklaracích, jak jsou tomu rádi.
Jiří Payne
Zhroutil se světový řád
Poté, co Rusové obsadili Krym, prohlásil Henry Kissinger, že se světový řád zhroutil. Pro něj je světový řád základním kamenem zahraniční politiky, kořeny shledává na Vídeňském kongresu.
Jiří Payne
Babiš s lidskou tváří
Tak trochu jsme doufali, že vznikající vláda přinese změnu. Budeme mít pravicovou či snad dokonce konzervativní vládu?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 | další |
- Počet článků 132
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1797x
www.payne.cz