Svoboda rozhodnout se špatně

2. 09. 2014 22:42:07
V předvolební době se někteří opakovaně ptají, jak je to se vztahem Svobodných ke křesťanství. Shodujeme se v těch nejpodstatnějších záležitostech.

Charakteristickým rysem komunity kolem Svobodných je radost ze svobody. V preambuli stanov mají Svobodní úctu k duchovnímu dědictví západní civilizace, ale ani na okamžik neuvažovali o tom, že by se měla strana nějak orientovat na jakékoli náboženství. Náboženství není politický program. Všechny případy, které známe z historie, kdy bylo náboženství použito pro politické účely, končily tragédií a utrpením. O křesťanství to platí stejně, jako o každém jiném náboženství.

Podstatnou část podporovatelů Svobodných však tvoří přemýšliví věřící křesťané. Křesťanství pro mnohé z nás neznamená soubor příkazů a povinností, ale pozvání ke svobodě. Biblické příběhy se svobodou počítají. Možná mohl být svět uspořádán tak, aby nebylo žádné zlo. Lidstvo by si dodnes žilo v rajské zahradě. Ale lidem byla darována svoboda, dostali prostor pro rozhodování, pro volbu mezi dobrým a zlým. Svoboda znamená možnost rozhodnout se špatně.

Je-li bůh dobrý a všemohoucí, jak to, že existuje zlo? Všemohoucí bůh, který toleruje zlo, není dobrý. Nebo naopak dobrý bůh, který neumí odstranit zlo, není všemohoucí. Říká se tomu theodicea podle pojednání, které napsal matematik a filosof Gottfried Wilhelm Leibniz. Někdo řeší logickou otázku tvrzením, že žádný bůh není, že vlastně není ani dobro ani zlo, že mezi dobrem a zlem není rozdíl.

Někteří křesťané říkají, že nad dobrotou a všemohoucností stojí boží nadšení pro svobodu. Procesuální filosofie dokonce uvažuje o tom, že svoboda je podstatou celého vesmíru a proti determinismu uvažují o svobodě, která je mimo jiné příčinou stochastických jevů.

Křesťanství vyznává nejenom svobodu, ale i odpovědnost. A dokonce počítá i s tím, že i dobré lidské úmysly mohou způsobit zlo. A dokonce umí řešit i vysvobození z tohoto bludného kruhu, protože jinak by byl požadavek odpovědnosti nesmyslný.

Svobodní neodvozují svou politickou filosofii z křesťanství, přesto mají za to, že nedochází k žádnému rozporu.

Pojem svoboda v politickém smyslu je zúžením svobody, jak ji vnímá křesťanství. Jistá analogie ale existuje. Každá regulace představuje omezení svobody, zmenšuje prostor pro volbu. Proto by se k regulacím mělo přistupovat s velkou opatrností, protože od běžné závazné právní úpravy stačí jen malý posun a dojde k tomu, že stát předepisuje občanům dobro, že na sebe bere odpovědnost, která patří do náboženského světa, že dělá právě tu chybu, kterou Leibniz formuloval: Stát není všemohoucí, a proto také neumí odstranit zlo. Stát si nesmí přivlastňovat náboženské atributy, není bohem. Stát dokonce tam, kde se má rozhodnout politicky, velmi často nemá vůbec tušení, co je dobro a co je zlo. Co jedni považují za dobro, je pro druhé politiky zlo. Proto ze zásady stát nemůže dobro nikomu přikazovat ani mu ho vnucovat. A respekt k prostoru individuální odpovědnosti je výchozím bodem politiky Svobodných. O tom, co je pro koho dobré, si má rozhodnout každý sám. Povinností státu je zakročit tam, kde by někdo prosazováním svého dobra ubližoval druhým.

Představa, že Bůh reguluje lidstvo prostřednictvím desatera přikázání, je velmi rozšířená. Ale když se začteme do originálního textu, ukáže se, že se vůbec nejedná o příkazy, ale o smlouvu. Je na dobrovolném rozhodnutí každého člověka přijmout nebo odmítnout tento smluvní závazek. Pokusíme-li se přeložit původní text do dnešní řeči, znělo by desatero asi takto:

Já ti dávám svobodu. Vysvobodím tě z každé závislosti na tvém vlastním nitru, na minulosti, na politickém systému, na majetku, na úspěchu, ... Není žádný jiný zdroj svobody. Po tobě chci jen jediné: zastav se v klidu a každý týden se zamysli nad svým životem. Naslouchej, jak hodnotím tvůj život já. A respektuj při tom tradici, která tě doprovází až dodnes. Konkrétním představitelem této tradice je tvůj otec a matka. Skrze ně jsem tě učil rozlišovat dobré a zlé. A když přijmeš mé podmínky, já se postarám o všechno ostatní v tvém životě. Když se o tebe starám, ty nepotřebuješ krást, nepotřebuješ zabíjet, nemusíš závidět, nemusíš rozbíjet partnerský vztah jiným lidem, nemusíš se druhých lidí bát. Podstatou není snažit se o sebezdokonalování. Já se postarám, aby se uzdravilo tvé nitro a abys žil dobrý život. Jsi svobodný a všechno záleží na tvém rozhodnutí. Svoboda znamená, že se můžeš rozhodnout dobře nebo špatně.

A to, o co usilují Svobodní, je zachování této svobody, kterou se stát pokouší obsadit. I když je to jen malý zlomek toho, co nabízí křesťanství, stojí za to o takovou svobodu usilovat.

Autor: Jiří Payne | úterý 2.9.2014 22:42 | karma článku: 35.70 | přečteno: 2416x

Další články blogera

Jiří Payne

Morálka je nad politikou

Andrej Babiš sám sebe prohlásil za úspěšného podnikatele. Ve skutečnosti neumí podnikat. Veřejnost má právo diskvalifikovat politika kvůli porušení pravidel slušného jednání a chování, kvůli nemorálnímu jednání.

25.6.2019 v 7:55 | Karma článku: 19.24 | Přečteno: 421 | Diskuse

Jiří Payne

Komise z nás dělá idioty

Evropská komise se rozhodla rázně bojovat proti euromýtům tím, že je uvádí „na pravou míru“. U nás se do boje zapojilo oficiální zastoupení Komise v Praze.

5.5.2019 v 23:31 | Karma článku: 38.51 | Přečteno: 1341 | Diskuse

Jiří Payne

Presumpce neviny a střet zájmů

V české kotlině probíhá debata, zda je správné používat skrytou kameru. Nutno pro úplnost poznamenat, že český stát běžně používá skryté kamery proti občanům, takže nám v tom jde dobrým příkladem.

21.11.2018 v 13:33 | Karma článku: 26.36 | Přečteno: 1025 | Diskuse

Jiří Payne

Diktatura s jakoby lidskou tváří

Lisabonská smlouva vytváří nejautoritativnější politický systém na světě. Evropská unie patří k největším porušovatelům zásad zakotvených v dokumentech o lidských a politických právech.

26.10.2018 v 21:47 | Karma článku: 35.50 | Přečteno: 1868 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Beata Krusic

A proč vlastně ne - Jirka Paroubek? 2.

Už jednou, tuším, že tak před třemi lety, jsem napsala svůj první blog na téma návratu Jiřího Paroubka. Proto dnešní blog nadepisuji stejně, ale s dvojkou na konci.

21.8.2019 v 16:29 | Karma článku: 12.85 | Přečteno: 344 | Diskuse

Pavel Vrba

Když se nakonec rozhodnu dobře

Co je to vlastně lidský život? Třeba hledání sama sebe a hledání něčeho krásného. Prostě něčeho, co nás drží při životě. A je to těžký, protože nás ze všech stran útočí tlaky konzumní společnosti, negativní zprávy a humus politiky

21.8.2019 v 16:19 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 217 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Ptej se a poslouchej aneb Mělo by se vzpomínat na rok 1968

Les, spousta hub, ticho, jen zpěv ptáků a najednou ... ruská vojenská auta. Psal se rok 1968, byl jedenadvacátý srpen a moje maminka měla za pár dní porodit moji sestru Ivetu.

21.8.2019 v 15:52 | Karma článku: 20.10 | Přečteno: 374 | Diskuse

Jarka Jarvis

Hop sem, hop tam: Jižní Dakota

Bitky s Indiány, zlatá horečka v Černých horách, Wild Bill Hickok, Calamity Jane a městečko Deadwood, kde pistolníci nosili kolty proklatě nízko, a kořalka tekla proudem... Prostě divokej západ, jak nám ho ukazovali ve filmech.

21.8.2019 v 15:45 | Karma článku: 12.87 | Přečteno: 155 | Diskuse

Ladislav Jakl

Nová doba

Za poslední roky se s podnebím na Zemi nic zvláštního nestalo. Přitom hlasitost hysterického alarmismu se zvýšila několikanásobně. O čem to svědčí?

21.8.2019 v 13:04 | Karma článku: 37.86 | Přečteno: 1093 | Diskuse
Počet článků 86 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2162

Bývalý jaderný fyzik, programátor, pečovatel, topič, poslanec, politik, poradce, ... nyní poslanec EP

www.payne.cz

Najdete na iDNES.cz