Československá nebo jugoslávská cesta při brexitu

1. 07. 2016 8:17:36
Brexit se může podobat rozpadu Jugoslávie nebo pokojnému rozdělení Československa. Kterou cestou nás Brusel povede?

Po britském referendu o brexitu se rozpoutala v našich médiích nezřízená kamapaň, která jednostranně vykresluje zastánce brexitu jako vyšinuté extrémisty a dělá z nich hlupáky. Nezaregistroval jsem úvahy o tom, že příčinou je od počátku špatný a nereformovatelný model integrace, že příčinou je úmyslný vleklý demokratický deficit, že příčinou je arogantní regulace všeho možného i nemožného – od žárovek, pomazánkového másla, rumu, vysavačů až po chystané omezení splachovací kapcity na WC, které bylo nyní pozastaveo, protože obyvatelé evropských států už mají euronesmyslů po krk. Občas někdo podotkne, že nyní bude potřeba Unii nějak „reformovat“, ovšem nikdo nemá sebemenší tušení, jak a co změnit. O tom, že hlavní problém je demokratický deficit, což je eufemismus maskující nedemokratické fungování evropské nadstruktury, se z našich médií nedozvíme. Zjednodušeně řečeno, občané členských států nemají vliv na to, co se v EU děje, ale média to úspěšně zatajují.

Britské rozhodnutí vystoupit z EU není hloupým rozmarem, ale vážnou polemikou nad tím, že nákladné přerozdělování dotací není dostatečným politickým programem, že projekt evropské integrace byl od počátku špatně koncipován a podle všeho dokonce úmyslně.

Model evropské integrace v dnešní podobě byl záměrně navržen Jeanem Monnetem tak, aby nekontrolovanou moc získali úředníci a aby nebylo možné úmyslný demokratický deficit odstranit. Dá se to dokázat z jeho poznámek a korespondece. Každý, kdo trochu porozuměl možnostem, jak uspořádat veřejnou správu, potvrdí, že neexistuje žádný myslitelný přechod od stávajícího modelu integrace k nějakému novému, který by odstanil demokratický deficit a ktrerý by umožňoval další vývoj.

Evropská unie je dnes v podobné slepé uličce, jako bylo Československo na podzim v roce 1991. K fungující federaci neexistovala žádná cesta, utopická vize dvojdomku byla jen přeludem, pokračování stavu by znamenalo hospodářský rozvrat, nejistota by eskalovala napětí. Jedinou možností bylo pokojné a pokud možno ústavní rozdělení. Rychlé rozdělení předešlo růstu napětí a konfliktům. Evropská unie sní o tom, že existuje nějaký osmadvacetidomek. Tomu se při našich zkušenostech musíme smát. Osmadvacetidomek neexistuje, stejně jako se nepodařilo najít ani sebemenší náznak existence dvojdomku.

Obecně platí, že přechod od konfederativní spolupráce států k federaci je proces bolestivý a nesnadný. Dějiny USA nám ukazují, že cesta k federalismu vede přes ukrutnou občanskou válku. Jenže tehdy byl stát jednoduchou hračkou proti tomu, co musí stát zajišťovat dnes. Není sebemenší důvod domnívat se, že by se mohlo podařit najít za složitějších podmínek pokojnější cestu.

Ovšem opačný proces, rozdělení, či vystoupení z Unie má také svá rizika. Vzpomeňme, jak došlo k rozpadu Jugoslávie. Jako první vyhlásilo Slovinsko lidové hlasování o vystoupení z Jugoslávie v prosinci 1990. Z dost nesmyslných důvodů mělo k vystoupení dojít až po půl roce. Pak se oddělení Slovinska odložilo o další tři měsíce. Právě oddalování byla zásadní chyba. Nejistota trvající skoro rok vedla k vyhrocení emocí a nakonec došlo k týdenní válce. Proces se opakoval v případě Chorvatska, ale to už byla válka mnohem delší a horší. Na příkladech rozpadu Sovětského Svazu a Jugoslávie je možné ukázat, že okamžité a rozhodné rozdělení probíhá mnohem pokojněji než v případech vleklé nejistoty mezi rozhodnutím a jeho provedením.

Britové jsou povětšinou velice slušní lidé, ale i tak se ukazuje, že perspektiva dvouletého čekání anejistoty je tou nejhorší variantou, jakou si lze představit. Po celé dva roky bude eskalovat napětí mezi těmi, kteří si brexit přáli a těmi, kdo jej nechtěli. Jestliže se již nyní objevuje verbální napadání přistěhovalců, je jisté, že za dva roky budou tyto emoce mnohnásobně nebezpečnější. Nechápu autory Lisabonské smlouvy, kteří dvouletou legisvakanci pro referendum o vystoupení z Unie vymysleli. Pravděpodobně si přáli, aby vystoupení z Unie bylo doprovázeno utrpením, rozvratem, devastací hodnot, případně i násilím. Nebo byli neuvěřitelně hloupí a nevzdělaní. Zkusme si vzpomenout, kdo psal návrh evropské ústavy, ze které nepatrným proškrtáním vznikla Lisabonská smlouva!

Projevy xenofobie nejsou důsledkem brexitu, jsou důsledkem napětí, které politika Evropské unie vytváří a které v sobě lidé potlačují, protože upadají do pocitů beznaděje, když na evroskou politiku nemají žádný vliv a přitom jsou z této politiky upřímně něšťastní. Britské referendum pouze uvolnilo síly, které evropská realita dusila v lidské psychice. Státnost a patriotismus není přežitek, jak se to pokouší po léta líčit unijní propaganda, svrchovanost a státnost je hluboce psychologicky zakotvená síla, což mimochodem dobře popsal Carl Gustav Jung. Dlouhodobé potlačování nakonec vede k uvolnění destruktivních sil. Jung popisuje universitního profesora, který má jinak velmi mírumilovnou povahu, ale za jistých okolností se dopouští jednání, jako třeba vášnivého volání po likvidaci židů, se kterým by vlastně sám o sobě za normálních okolností vůbec nesouhlasil.

Nenávistné emoce se ale uvolnily i na straně úředníků a politiků v Bruselu, ovšem proti Británii. Na tyto emoce naskočila média svou jednostrannou propagandou. Již nyní summit Britům jednomyslně vzkázal, že nemohou počítat s žádnými výhodami, že jednání budou složitá a zdlouhavá. To je nejhorší způsob, jak mohli zareagovat. Odveta. Přesně tak začínala válka v Jugoslávii.

Protože jsme tehdy prostudovali velice podrobně chyby doprovázející rozpad Sovětského Svazu a Jugoslávie, věděli jsme, že při dělení Československa bude nutná velkorysost přeshující všechny naše předstvy, pokud chceme zachovat dobré vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem. Dnes si troufám tvrdit, že se to povedlo a že se to vyplatilo. I když jsme někdy zatínali zuby. Vždycky jsme si připomínali, že sebemenší revanšismus se nevyplatí oběma stranám.

Proto zůstává rozum stát z nezodpovědného jednomyslného vyjádření rady předsedů vlád, že Británie může očekávat odvetu. Přitom musí být každému jasné, že sebemenší pokus o odvetu přinese škody utrpění oběma stranám. Právě tato první oficiální reakce EU ukazuje, jak něšťasná je politika, kterou EU provádí, a je i důvodem, aby další země co nejrychleji Británii následovaly. Jediné, čeho tím Brusel dosáhne je to, že integrace bude rychleji a rychleji ztrácet podporu občanů.

Rozdlení československé federace bylo náročné, ale zvládnutelné. Nedošlo k dramatickým problémům. Vystoupení z Unie je nesrovnatelně snadnější. Nevznikají žádné nové subjekty mezinárodního práva, nepíše se ústava, nemusí vznikat nové ústavní pořádky, neřeší se sukcese v mezinárodních organisacích. Rétorika bruselských byrokratů, která straší, jak budou jednání složitá, je jenom dalším potvrzením revanšistických emocí.

Zájem obou stran při jednání je zřejmý: britští studenti na školách v EU si přejí dál studovat za stejných podmínek, evropští studenti na britských školách si také přejí studovat dál. Je povinností politiků zapomenout na odvetu a rychle podepsat smlouvu, která převede evropskou legislativu v oblasti školství do podoby mezivládní smlouvy. Stejně tak je tomu ve vědě, v kultuře, ... evropské i britské firmy si přejí dál obchodovat a spolupracovat. Není pravda, že neexistuje žádný právní rámec – existují závazné dokumenty WTO (Světové obchodní organizace) a OECD, které musí respektovat EU navzdory svým revanšistickým tendencím. Pro vyjednávání ale zcela nesporně platí: Čím více bude EU komplikovat brexit, tím více poroste odpor vůči ní. Nejen v Británii, ale i ve všech členských zemích.

Politikové EU a Brusel mají dvě možnosti: Zvolit si jugoslávskou nebo československou cestu. Zatím to ale spíš vypadá na cestu jugoslávskou.

Autor: Jiří Payne | pátek 1.7.2016 8:17 | karma článku: 25.72 | přečteno: 600x

Další články blogera

Jiří Payne

Spravedlnost je podmínkou demokracie

Přemýšlejme v souvislosti s nejmenováním soudce Roberta Fremra k Ústavnímu soudu a v souvislosti s probíhající diskusí o ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi o spravedlnosti u nás.

20.9.2023 v 20:17 | Karma článku: 16.29 | Přečteno: 362 | Diskuse

Jiří Payne

„Operace postupuje podle plánu!“, říká Putin

Ale nám se možná na první pohled zdá, že tomu tak není. Měli bychom si znovu položit otázku: jaký plán vlastně Putin uskutečňuje? Chystal ho nějakých patnáct let.

29.8.2023 v 0:27 | Karma článku: 18.57 | Přečteno: 727 | Diskuse

Jiří Payne

Nezamýšlené důsledky manželství pro všechny

Zkusme se zamyslet, zda návrhy na manželství pro všechny nezpůsobí nové diskriminace? Jaké to může mít důsledky?

22.8.2023 v 15:56 | Karma článku: 27.15 | Přečteno: 981 | Diskuse

Jiří Payne

Pane ministře: Je to ostuda

Ministr Vít Rakušan si pochvaluje Dohodu o evropských pravidlech o společné migrační politice. Zkusme se zamyslet, zda nám bude převrácená solidarita fungovat.

15.6.2023 v 12:47 | Karma článku: 32.43 | Přečteno: 982 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 18.57 | Přečteno: 220 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 17.49 | Přečteno: 513 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 14.33 | Přečteno: 388 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 14.99 | Přečteno: 249 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.95 | Přečteno: 669 | Diskuse
Počet článků 132 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1790

Bývalý jaderný fyzik, bývalý programátor, bývalý pečovatel, bývalý topič, bývalý poslanec, bývalý poradce, bývalý poslanec EP, nyní nezávislý píšící důchodce. 

www.payne.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...