Aby vláda nemohla vyvíjet tlak na koaliční - tedy vládní poslance?

Vždyť poslanec se v našich nedemokratických stranách stane poslancem, protože ho zákulisní čachry stranických sekretariátů napíšou na volitelné místo volební kandidátky. Poslanec pak není loajální ke svým voličům, nýbrž ke stranickému sekretariátu: "Ty ty ty, buď hodný, drž hubu a krok nebo si v příštím období ani neškrtneš!"

O čem je tu tedy řeč?

Až budou mít tyto nedemokratické strany zákaz účastnit se voleb, pak se může uvažovat nad takovouto úpravou imunity.

Přestupková imunita je přece dávno zrušená.

Já souhlasím.

Souhlasil bych, pane Payne, kdyby byla výkonná moc důsledně oddělena od moci zákonodárné. Tak tomu zde není. Prorůstání těch dvou mocí nutně vyvolává potřebu imunitu omezovat, aby se alespoň sekundárně vytvářela možnost politiky stíhat.

Plédoval bych pro absolutní imunitu výroků na parlamentní půdě. Jinak by žalovatelnost extrémních výroků ničila demokracii. Na straně druhé nesmí a nemá být poslanecká imunita zbrojí proti jasně kriminálnímu jednání voleného zástupce.

Současný stav navozuje situaci, že jedni jsou zákonem tyranizováni, zatímco druzí se mu mohou smát. Evokuje to pak stav, že zákon je směšný a nehodný dodržování.

Liberální postoj by měl vždy vycházet z univerzálnosti zákona pro všechny. Jakmile z něj začneme činit výjimky, zesměšňujeme jej ad hoc.

Nezlobte se na mne, pane Payne, ale nemáte pravdu, když tvrdíte, že nikdo nebyl v důsledku poslanecké imunity osvobozen od stíhání za trestné činy, které by nesouvisely s politikou.

Problém je totiž v tom, že poslanecká a senázorská imunita brání už samotnému vyšetření na místě. A potom pro další stíhání už chybějí důkazy, jelikož opilost nelze dokázat s třídenní prodlevou. Ale zmařit vyšetření na místě je v podstatě stejný útěk před spravedlností, jako když takový člověk není vydán trestnímu stíhání. V obou případech mu k tomu pomohla poslanecká nebo senátorská imunita.

Opilý senátor, bývalý ministr zahraničí a údajný spolupracovník StB Jan Kavan (ČSSD) v roce 1998 dokázal nabourat dvě auta a při couvání z místa nehody pro jistotu naboural i třetí. Dechovou zkoušku nebo odběr krve s poukazem na svou imunitu samozřejmě odmítl, nicméně pro silný alkoholový odér policistům přednesl naprosto přesvědčivé zdůvodnění - namazal se prý francovkou.

O čtyři roky později se v Praze vyboural poslanec KDU-ČSL Pavel Plánička. I on byl pravděpodobně opilý. Ovšem i on odmítl jak dechovou, tak krevní zkoušku. Stejně jako Kavan se vymluvil na přebujelou poslaneckou imunitu.