Docela jste mne zklamal, pane europoslanče. Máte na svůj názor právo, ale obhajovat novináře, kteří překročili etické meze a porušili zákony Švýcarska, je hodně na hraně. Vyzývat k udávání, ještě víc. A to se Babiše nezastávám, jen máte trochu divné úvahy

Tady je zmiňováno, že Babiš ovládá policii a státní zástupce. Všichni dřívější ministři vnitra ale popírají, že by ministr nebo předseda vlády mohl policii ovlivňovat, a tvrdí, že policie je u nás nezávislá. Takže bychom si to měli nejprve ujasnit. Buď žijeme v právním státě a máme nezávislou policii. Anebo Babiš policii reálně ovlivňovat může, potom ji ale mohli vždy ovlivňovat i všichni premiéři a ministři vnitra prakticky od počátku roku 1993, a není to jen vina Babiše, že najednou "Babiš ovlivňuje policii". To tím pádem mohli, a také nejspíše dělali všichni předchozí ministři vnitra a premiéři. Potom se ale nedá mluvit o právním státě, který tu tím pádem nikdy nebyl, častá slova o "hájení právního státu" jsou tudíž nesmysl. Řešit by se to pak muselo celým přenastavením systému, že by policie byla opravdu nezávislá, třeba jako ČNB, a zpovídala by se jen prezidentovi...

Nemohu se zbavit dojmu, že dnes nejvíce křičí právě ti politici, kteří kdysi ovládali nebo se alespoň snažili policii a státní zástupce ovládat. Jak jinak by je mohlo napadnout, že to lze?

Hrůza

Legislativa v EU porad jeste neni jednotna. Malokdy jsem si v CR vsiml zedulky ze toto misto je sledovano kamerou. Nanejvys tak v nejakem nakupnim raji. Zatimco jinde to mate na kazdem namesti.

Kamera na náměstí a zejména tam, kde parkují auta je vynikající věc.

Pokud je Babiš takový gauner, jak se snažíte naznačit, proč už dávno nesedí, proč se o něj všichni zajímají až teď a právě teď?

Vždyť podniká už tři desetiletí, přičemž praktiky má zřejmě stále stejné a vazby na politiky měl taky vždycky.

Ono to dokonce vypadá, že si ten hon na čarodějnice snad dokonce objednal sám, aby ho jiní litovali....

Určitě jste někdy slyšela větu: "Děkuji, raději postojím."

Advokát Effenberger také připomněl, že vedle zájmů české veřejnosti se posuzují také zájmy účastníka diskuse.Meritem ale podle něj je to, že dvojice českých novinářů porušila švýcarský trestní zákon. „Jak pořízením vstupního kódu, který není přístupný veřejnosti, tak nahráním obrazu a zvuku interview. Zásadně to porušuje švýcarská trestní pravidla,“ zdůrazňuje. Doplnil, že pořízení rozhovoru je trestně stíháno pouze na návrh, který by musel podat Babiš junior, nebo jeho matka. Zcizení přístupového kódu do domu může být za určitých okolností stíháno i bez žádosti, z úřední povinnosti.

Analytik Erik Best se ve svém textu užasle pozastavil nad právní analýzou, kterou si duo Slonková–Kubík nechalo zpracovat. Analýza totiž vycházela výhradně z českého práva, zejména z občanského zákoníku. Podle Besta se dá těžko věřit, že by právníci Seznamu nevěděli, že Švýcarsko je svrchovaná země s vlastními zákony a že skutek spáchaný ve Švýcarsku na švýcarském občanovi se samozřejmě posuzuje podle tamního trestního práva.

Jak Best zveřejnil již dříve, za protizákonné nahrávání soukromé konverzace podle čl. 179 švýcarského trestního zákoníku hrozí až rok vězení nebo pokuta. Neoprávněné vniknutí je řešeno v čl. 186 a lze za něj uložit až tři roky vězení, nebo pokutu. Navíc by u obou redaktorů přicházel v úvahu ještě čl. 322, zveřejnění protizákonně získaných informací. I za ten jsou trestem až tři roky vězení nebo finanční postih.

Pokud se takto rozhodne soukromý subjekt – televize Seznam – je to podle Besta jeho vlastní rozhodnutí, že ponese riziko trestního stíhání svých redaktorů.Zcela jiný případ je ale Česká televize, která má ze zákona povinnost informovat objektivně a vyváženě. Přesto se veřejnoprávní televize podle Besta staví na stranu Seznamu a nedává prostor druhé straně, a dokonce zamlčuje informace o možném spáchání trestného činu.

Porušila by jej novináři podle švýcarského zákoníku, pokud by násilím donutili Babiše j. vypovídat a to násilí může být i slovní. Novináři se mu představili, řekli, že co jsou a Babiš j. vypovídal sám a spontálně a řekl i to, co novináři nevděli.